21. prosince 2006, Ondřej Bezr, www.idnes.cz
V poslední době se sešlo několik velmi zajímavých alb domácí provenience, která mají jedno společné: snahu o osobitý přístup k autorské písni.
…
Největším překvapením této písničkářské várky je bezesporu debut Sylvie Krobové s názvem Stín. Ve svém oboru – řekněme šansonovém – je navíc objevem tohoto roku.
Autorka a zpěvačka s ruskými kořeny, které se určitě odrážejí do zvláštní směsi patosu a zadumanosti, se střídavě doprovází na klavír a akordeon, ale hlavně si přizvala dva zásadní muzikantské partnery.
Bezpražcový baskytarista Oto Sukovský vykresluje nádherné melodické linky, jimiž rozechvívá posluchačovo ledví, violoncellista Vojtěch Havel si vyhrává se zvukovými možnostmi svého nástroje a často jej přetváří ve zpěvaččina partnera v dialogu.
V pěveckém projevu Sylvie Krobové je hodně herectví. Je to ale herectví zpěvácké (pravý opak takzvaného „hereckého zpívání“), příbuzné výrazovým polohám francouzských či německých šansoniérek. Tedy to, co Lubomír Dorůžka kdysi nazval „divadlem světa ve třech minutách“.