Už od osmi let začíná sama se zpěvem na LŠU a následně pokračuje na Státní konzervatoři v Praze v oboru operní zpěv (´84/´90). Vyškolený hlas použije na několika koncertech s Kühnovým sborem, skupinou Agon, Drakar, … Během všech svých povinností sama skládá, píše texty, které až s folkrockovou skupinou La Bouche od roku 2000 začíná prezentovat před veřejností. V hořkoněžných, emotivnědrásavých šansonech-baladách objevuje sama sebe a od roku 2005 je čím dál, tím častěji k vidění buď jako sólová zpěvačka s doprovodem vlastního akordeonu či piana nebo s kapelou. V prosinci 2005 kapela La Bouche končí. Na začátku roku 2006 se setkává se Štěpánem Smetáčkem, který jí pomůže sestavit novou kapelu, společně odehrají okolo 20 koncertů.
V listopadu 2006 nahrála, pod hudební režií Vojtěcha Havla (v obsazení Oto Sukovský – bezpražcová basa, Vojtěch Havel – cello a Sylvie K. – zpěv, akordeon, piano) a u vydavatelství Black Point music vydala CD „Stín“.
V roce 2008 vydává nové CD pojmenované „Svět podivínů“, které opět vychází u pražského vydavatelství Black Point Music.
Svět podivínů je bezbranným pohledem na svět očima umělců, v tomto případě Sylvie Krobové a klavíristy a hráče na akordeon Tomáše Alferiho, pro které není tento svět vůbec jednoduchý. Sylvii trvalo dva roky, než byla s novým materiálem spokojena. Našla nového spoluhráče, takže nové skladby mají neobvyklý doprovod dvou klavírů či piana v kombinaci s akordeonem. Svět podivínů, kde Sylvie s Alferim vypovídají zvláštním, napůl patetickým, operně dvorním, a napůl zcela syrovým stylem o svých škrábancích a krásách, je křišťálově křehký, čistý a svým způsobem klidný.
V roce 2010 vydává s Pavlem Černým /ilustrace, grafika/ knihu svých textů „Chvilka co se chytí“. Ze setkání dýchá křehkost, něha, která se nám většinou nedostává a kterou stále hledáme. Ač občas marně, neboť dnešní světa běh/úprk… takovýmto chvilkám nepřeje.
Na tuto knihu navazuje živé CD „Chvilka co se chytí“ /i s grafickou úpravou/ nahrané 16. 2. 2011 v divadle v Prachaticích v hudebním složení: Sylvie Krobová, Tomáš Alferi ( elektrické piáno, akordeon) Petr Tichý (kontrabas), Jiří Bilbo Reidinger (piccolo kornet). Autorskou hudbu a texty Sylvie poprvé doplňují tři básně Ivana Blatného. Jako bonus se zde nalézá film Miroslava Janka z natáčení. CD opět vydává, na jaře 2011, Black Point Music.
V roce 2015 vydává CD „Let dýmem“ u vydavatelství Polí5. Spoluhráči jsou Petr Tichý /kontrabas/ a Jan Jirucha /pozoun/. V jejích skladbách zůstává živelná divokost, nesentimentální syrovost, pravdivá melancholie. V písních se přirozeně mísí dva protipóly, vznešenost, majestátnost, ušlechtilost s lidskou obyčejností, pokorností, nicotností. Závěr alba tvoří trojče se zhudebněnými texty Sylvia Plath. Kompozice se na albu mění ve strhující, dech beroucí oratorium, kantátu. Přes dvacet minut pochyb nad zdejším pobytem, nechuť podrobovat se lidským pravděpodobnostem, nutnostem, možnostem, chybám… Ne! NE! Raději zůstat sám sebou, i ve své samotě.
V listopadu 2018 vydává u vydavatelství Polí5 nové album „Dívám se do noci“ a spolu s tím i klip k písni „Den i noc“.
Můžete se podívat také na dokument České televize.